ZŠ Krnov

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Úvod Úřední deska Klasifikační řád

Klasifikační řád

Email Tisk PDF

Hodnocení žáků

Hodnocení žáků ve škole a pravidla pro klasifikaci žáků řeší směrnice Organizačního řádu školy č. 17 Pravidla hodnocení výsledku vzdělávaní žáků (Klasifikační řád) č.j. ZSJN/93/2008.

1.1. Pravidla pro hodnocení žáků
1.1.1. Cíl hodnocení
Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu o úrovni zvládnutí dané problematiky a stanovit oblasti, na které je nutno se více zaměřit. Součástí je i sebehodnocení žáků, vedoucích k rozvoji schopností posoudit svoji práci, nasazení a osobní možnosti. K záznamu klasifikaci se používají žákovské knížky.

1.1.2. Obecná pravidla hodnocení prospěchu a chování
a) Stanovit a vysvětlit žákům i rodičům předem kritéria hodnocení.
b) Umožnit žákům účast na hodnocení.
c) Hodnotit individuální pokrok žáka
d) Nahlížet na chybu jako součást procesu učení. Pochopená chyba je cesta ke zlepšení.
e) Hodnotit prospěch a chování žáka tak, aby byla zřejmá úroveň dosaženého vzdělání, vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v jednotlivých předmětech školního vzdělávacího programu.
f) Uplatňovat pedagogický takt, zejména: neklasifikovat žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, nedávat žákům dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, ve zkoušení se nesnažit nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, nezadávat novou látku k samostudiu celé třídě, klasifikovat jen probrané, dostatečně procvičené a zažité učivo.
g) Získávat podklady pro hodnocení prospěchu a chování žáka různými metodami, formami a prostředky: soustavným diagnostickým pozorováním a sledováním výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, včetně testů vytvořených jiným subjektem, analýzou různých činností žáka, konzultacemi s ostatními učiteli, popř. s dalšími odborníky, rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka atd.
h) Při způsobu hodnocení žáka se specifickými vzdělávacími potřebami vycházet ze znalosti příznaků postižení a doporučení školního speciálního pedagoga, PPP a SPC, zvýraznit při něm motivační složku hodnocení a jevy, které žák zvládl. Respektovat podstatu individuálního přístupu ve způsobu hodnocení žáka.
i) Hodnotit jednoznačně, srozumitelně, srovnatelně s předem stanovenými kritérii, věcně a nestranně.

1.1.3. Pravidla pro použití hodnocení prospěchu klasifikací (známkou)
a) Známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování.
b) Klasifikuje se jen probrané a procvičené učivo. Žáci mají možnost a dostatek času k naučení, procvičení a zažití učební látky.
c) Učitel vyváženě hodnotí a promítá do klasifikace a hodnocení: vědomosti, dovednosti, postup, práci s informacemi, úroveň komunikace a tvořivost žáka.
d) Při klasifikaci známkou používá učitel pěti klasifikačních stupňů.
e) Velkou písemnou práci (delší než 25 minut) mohou žáci psát v jednom dni jen jednu, tyto práce musejí být žákům oznámeny v předstihu, aby se mohli připravit. Vyučující o tom informuje vyučující zápisem do třídní knihy.
f) Ve vzdělávání se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí.
g) Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období.
h) Při určování stupně prospěchu přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka, hodnotí jeho píli, přístup a výkon. Přihlíží k objektivním indispozicím, které měly vliv na zakolísání výsledků učení a také k projevené snaze, pečlivosti, individuálním schopnostem a zájmům.
i) Souhrnná klasifikace se neurčuje podle aritmetického průměru průběžné klasifikace.
j) Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě.
k) Žák všech ročníků základní školy musí být z každého povinného i povinně volitelného předmětu hodnocen známkou alespoň čtyřikrát za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.
l) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 10 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka.
m) Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
n) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...).
o) Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. Pro klasifikaci důležité práce vyučující uschovávají po dobu rozhodnou pro klasifikaci (školní rok).
p) Za první pololetí škola vydá žákovi výpis z vysvědčení a za druhé pololetí vysvědčení.
q) Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: průběžně prostřednictvím elektronické žákovské knížky, výpisem známek a vysvědčením, na třídních schůzkách (4x ročně), na požádání zákonných zástupců žáka přednostně v konzultačních hodinách. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje třídní učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem.
r)Tato pravidla jsou dále doplněna V „Klasifikačním řádu školy“

1.1.4. Pravidla pro použití slovního hodnocení prospěchu žáků
a) Učitel hodnotí osobní pokrok žáka, porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.
b) Učitel přihlíží ke vzdělávacím a osobnostním předpokladům žáka.
c) Hodnocení je vždy adresné.
d) Hodnocení je prvotně zaměřeno na poskytování zpětné vazby o průběhu a výsledku činností žáka. Žák dostává informace o tom, jakým způsobem může dosáhnout lepších výsledků v problémových oblastech.
e) Při slovním hodnocení se postupuje obdobně podle kritérií pro klasifikaci, neboť musí být zachována vazba mezi klasifikací a slovním hodnocením.
f) Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
g) Tato pravidla jsou dále doplněna v „Klasifikačním řádu školy“.

1.1.5. Pravidla pro použití hodnocení chování žáků
a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě.
b) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.
c) Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole i při akcích organizovaných školou.
d) Nedostatky v chování žáků se projednávají na pedagogické radě.
e) Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů:
f) průběžně prostřednictvím žákovské knížky
g) na třídních schůzkách (4x ročně)
h) okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu
i) kdykoliv na požádání, přednostně v konzultačních hodinách
j) Tato pravidla jsou dále doplněna ve školním řádu školy

1.2. Způsoby hodnocení žáků
a) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se hodnotí klasifikačním stupněm:
1 - výborný,
2 - chvalitebný,
3 - dobrý,
4 - dostatečný,
5 – nedostatečný
b) V případě žáků se specifickými výukovými poruchami může být na základě žádosti zákonných zástupců a rozhodnutím ředitele doplněna nebo zcela nahrazena slovním hodnocením.

1.3. Kritéria hodnocení

1.3.1. Kritéria hodnocení prospěchu žáků
a) Rozsah znalostí a dovedností (úplnost, přesnost, trvalost zapamatovaných faktů, pojmů, definic, termínů, zákonitostí, vztahů, postupů).
b) Hloubka porozumění (vlastní interpretace informací, postupů, návodů, dokládání příklady, vysvětlování, zdůvodňování, zařazování do kontextu).
c) Kvalita práce s informacemi (práce s různými informačními zdroji, vyhledávání, porovnávání, třídění, kombinování, využívání, kritické hodnocení, prezentace).
d) Produktivita ( plnění úkolů, různorodost, včasnost, pestrost, formální úroveň písemností a produktů, struktura a srozumitelnost vyjadřování).
e) Užívání získaných znalostí, dovedností, postojů (plnění praktických úkolů, řešení reálných problémů, práce v projektech, podíl činnosti v týmu, navrhování řešení, tvořivost, rozvíjení myšlenek, formulování hypotéz).
f) Žák může být hodnocen alternativně, vzhledem k jeho individuálním potřebám a dispozicím, pokud by při praktikování výše uvedeného způsobu hodnocení docházelo k celkové a dlouhodobé demotivaci žáka. Učitel však individuální kritéria probere se zákonnými zástupci a upozorní je na možnost rozdílného průběžného hodnocení a závěrečné klasifikace. Učitel pravidelně kontroluje správnost motivačních postupů.

1.3.2. Škály ke kritériím hodnocení prospěchu (hodnocení známkou i slovním hodnocením)

Úroveň znalostí a dovedností

Klasifikační stupeň           Úroveň znalostí a dovedností

1 (výborný)                       

    100 – 91%   

2 (velmi dobrý)

90 – 71%

3 (dobrý)

70 – 46%

4 (dostatečný)

45 – 21%

5 (nedostatečný)  

20 – 0%

Hloubka porozumění

Klasifikační stupeň                                                   Hloubka porozumění

1 (výborný)

kladení věcných otázek, schopnost rozvíjet téma a vyučovat druhé, kritické srovnání, vytvoření originálu, prezentace

2 (velmi dobrý)

správná aplikace, ověření, rozbor

3 (dobrý)

vyjádření vlastními slovy, uvedení příkladu, přiřazen

4 (dostatečný)

zopakování, označení, seřazení

5 (nedostatečný)

rezignace, apatie, nulová snaha

Úroveň práce a zpracování informací

Klasifikační stupeň                                Úroveň práce a zpracování informací

1 (výborný)

vytvoření nové, přehledné, srozumitelné informační struktury, relevantní data

2 (velmi dobrý)

přítomnost hlavní myšlenky v informační struktuře, většinou relevantní data

3 (dobrý)

myšlenková hodnota rozptýlena v balastu, rozporná nebo neúplná data

4 (dostatečný)

vyhledávání a převzetí cizí informační struktury

5 (nedostatečný)

nepřítomnost pokusu, absence jakékoli snahy

Produktivita výstupu
Klasifikační stupeň                                         Produktivita výstupu

1 (výborný)

četné, rozmanité, úplné, strukturované, formálně správné výstupy pokrývající všechny oblasti vzdělávání

2 (velmi dobrý)

formálně správné výstupy pokrývající podstatné oblasti vzdělávání

3 (dobrý)

výstupy s formálními nedostatky, pokrývající jen některé oblasti vzdělávání

4 (dostatečný)

nesrozumitelné, nedokončené výstupy nebo výstupy okrajového významu

5 (nedostatečný)

žádné výstupy

Praktické užití znalostí, dovedností, postojů

Klasifikační stupeň                 Praktické užití znalostí, dovedností, postojů

1 (výborný)

úplnost, správnost, bohatost použitých prostředků

2 (velmi dobrý)

neúplnost, převaha vhodně použitých prostředků

3 (dobrý)

neúplnost, vzájemná rozpornost použitých prostředků

4 (dostatečný)

neúspěšný pokus, irelevantní prostředky

5 (nedostatečný)

rezignace, bezradnost, lhostejnost

5.3.3. Kritéria hodnocení chování žáků 

a) Zdvořilost (oslovování, pozdrav, prosba, poděkování, omluva)

b) Způsob komunikace (nemluví vulgárně, přihlásí se o slovo, neskáče do řeči, mluví věcně, zdrží se osobního útoku).
c) Respekt k lidem (nevysmívá se druhému, neponižuje ho, nenapadá ho slovně ani fyzicky, bere na něj ohled, ocení jeho přínos, zapojí ho do činnosti).
d) Úcta k hodnotám (nepoškozuje cizí majetek, nepůjčuje si věci bez dovolení, zachází s věcmi šetrně a stanoveným způsobem).
e) Plnění povinností (řádně dochází do školy, dodržuje stanovený čas, plní uložené úkoly stanovené školním řádem a jeho částmi, pravidly třídy a pokyny vyučujících).
f) Prosazování práv (upozorní na nebezpečné jednání ohrožující život, zdraví nebo práva druhých, zastane se slabšího, ohradí se proti nespravedlivému jednání, vyjádří se slušně a věcně k věcem, které se týkají jeho vzdělání a života školy, uplatňuje demokratické principy v třídní nebo školní samosprávě).
g) Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. Zaznamenávají se do třídních výkazů (katalogových listů).
h) Třídní učitel nebo ředitel školy může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen "pochvala"). Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Udělení pochvaly a ocenění se zaznamenává na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
i) Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení napomenutí a důtky neprodleně oznámí řediteli školy a zapíše do sešitu výchovných opatření. Ředitel školy uděluje ředitelskou důtku po projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy.

j) Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Výchovné opatření k posílení kázně se nezaznamenává se na vysvědčení. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

Ukazatele pro jednotlivé stupně hodnocení chování

Klasifikační stupeň                                   Ukazatele klasifikace při použití slovního hodnocení

1 (velmi dobré)              

Žák dodržuje ustanovení školního řádu a pravidla společenského chování. Chová se a jedná slušně, taktně, zdvořile a ohleduplně, respektuje ostatní. Ojediněle se dopouští drobných přestupků proti pravidlům školního řádu a požadovaného chování

2 (uspokojivé)

Žák se opakovaně dopustí méně závažných přestupků proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Případně se dopustí závažnějšího přestupku. Přistupuje k výchovným opatřením s projevenou snahou své jednání napravit nebo zlepšit své chování.

3 (neuspokojivé)

Žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje soužití ve třídě nebo škole. Svá pochybení a výchovná opatření buď nepřijímá, nebo je vůči nim apatický, a tak se obvykle dopouští dalších přestupků.

5.3.4. Zásady pro používání slovního hodnocení

a) V odůvodněných případech na žádost zákonného zástupce může ředitel povolit slovní hodnocení.

b) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka ve vývoji, ohodnocení píle a přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

c) Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání a přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

 Ukazatele pro vzájemný převod klasifikace na slovní hodnocení

Klasifikační stupeň                                                             Ukazatele klasifikace při použití slovního hodnocení.

1 (výborný)

Ovládá učivo. Samostatně uplatňuje znalosti a dovednosti. Je samostatný, tvořivý, pohotový, dobře chápe souvislosti. Vyjadřuje se výstižně, souvisle a adekvátně věku, přesně, správně. Je pilný, snaží se. Dokáže pracovat s informacemi, spolupracovat a samostatně se učit.

2 (velmi dobrý)

 V podstatě ovládá učivo. Vyžaduje drobnou pomoc při uplatňování znalostí a dovedností. Celkem samostatný, tvořivý a pohotový. Vyjadřuje se celkem výstižně a souvisle. Snaží se, zpravidla je pilný. Dokáže pracovat s informacemi, potřebuje drobnou pomoc s jejich tříděním nebo interpretací. Při spolupráci vyžaduje drobnou podporu. Dokáže se celkem samostatně učit, vyžaduje drobnou pomoc.

3 (dobrý)

Učivo ovládá s mezerami. Při uplatňování znalostí a dovedností vyžaduje pomoc, je méně samostatný. Je méně tvořivý, pohotový a vesměs napodobuje ostatní. Vyjadřuje se ne vždy přesně, někdy nesouvisle, často dělá chyby. K práci potřebuje dost často podnět. Při práci s informacemi potřebuje pomoc. Při spolupráci vyžaduje pomoc. Se samostatným učením má někdy problémy, vyžaduje pomoc.

4 (dostatečný)

Učivo ovládá se závažnými mezerami. Znalosti a dovednosti i přes pomoc uplatňuje se zásadními chybami. Napodobuje ostatní, ovšem často chybně, je nesamostatný, nechápe souvislosti. Vyjadřuje se značnými obtížemi, nesouvisle. Malá píle, snaha, a to i přes podněty. Při práci s informacemi dělá zásadní chyby. Při spolupráci vyžaduje výraznou podporu. Se samostatným učením má značné problémy, vyžaduje pomoc.

5 (nedostatečný)

Učivo neovládá. Neovládá znalosti a dovednosti. Je nesamostatný, těžkopádný, někdy bezradný. Ani s pomocí se neumí vyjádřit nebo jen kusým způsobem. Podněty k práci jsou neúčinné. I přes poskytnutou pomoc nedokáže vybrat, utřídit nebo interpretovat informaci. I přes výraznou pomoc nedokáže spolupracovat s ostatními, nedokáže se samostatně učit.

 

Celé znění klasifikačního řádu

Doplňující kriteria k výchovným opatřením a klasifikaci chování

Aktualizováno Pondělí, 01 Září 2014 17:45
 


logoelkamala

logoeduwebmala

etwinning

tlacitko modre

obedy

webarchiv

----------------------------------------

Kroužky

ŠACHY

STOLNÍ TENIS

Doučovací kluby

petka    devitka

Projekty

SPD logo orezane kvalitni

matika

   baner1

Sponzoři

prowork new_logo_cz_CMYK